Státní dluhopisy nejsou zázrak. Mohou být rozumné spoření, víc ale nečekejte

Zájem je velký. Rozhodují ale podmínky.

V první upisovací vlně roku 2026 lidé nakoupili Dluhopisy Republiky přibližně za 74 miliard korun. Podle červencových údajů Ministerstva financí počet držitelů všech dosavadních emisí přesáhl 124 tisíc. Částka 74 miliard přitom zahrnuje fixní, protiinflační i krátkodobou variantu Flexi; do samotné fixní emise směřovalo 37,9 miliardy korun.

V tomto postřehu se věnuji především pětiletému fixnímu dluhopisu vydanému 15. července 2026 se splatností 15. července 2031. Právě u něj je potřeba rozlišovat sazbu posledního roku od výsledku za celou dobu držení. Stát jako dlužník navíc neznamená nulové riziko: vedle schopnosti splatit závazek záleží i na inflaci a dostupnosti vašich peněz.

Zdroje: MF: výsledky první upisovací vlny, 16. 7. 2026 · MF: emisní podmínky fixního dluhopisu 2026–2031 (PDF)

Výnos 4,544 % ročně vyžaduje celých pět let

Fixní dluhopis neúročí každý rok stejně. První dva roky nese 3,50 %, třetí 4,25 %, čtvrtý 5,00 % a pátý 6,50 %. Ministerstvo uvádí výnos do splatnosti 4,544 % ročně. Nejde o sazbu, kterou dostáváte každý rok, ale o roční zhodnocení odpovídající celému pětiletému průběhu.

Důležitý detail: úroky se první čtyři roky nevyplácejí na běžný účet. Reinvestují se do stejné emise, takže další úrok počítáte i z dříve připsaného výnosu. Ze 100 000 Kč tak při držení do splatnosti vychází přibližně 124 882 Kč, tedy zisk zhruba 24 882 Kč. Více než polovina tohoto zisku vznikne v posledních dvou letech.

Při předčasném splacení po prvním nebo druhém roce odpovídá výsledek přibližně 3,50 % ročně, po třech letech 3,75 % a po čtyřech 4,06 %. To nejsou sankce za odchod. Jen ještě nedosáhnete na vyšší sazby následujících let.

Zdroje: MF: emisní podmínky fixního dluhopisu 2026–2031 (PDF) · MF: přehled úrokových sazeb emise 15. 7. 2026

K penězům se nedostanete kdykoli

Předčasné splacení je možné jednou ročně ve stanoveném termínu. U červencové fixní emise lze první žádost podat od 3. do 31. května 2027, peníze mají být splaceny 15. července 2027. Také další roky mají určené květnové období pro žádosti a červencový termín splacení.

Není tedy přesné tvrdit, že peníze nelze pět let vybrat. Nelze je ale vybrat podle potřeby ze dne na den. Pro rezervu na nečekaný výdaj je to zásadní rozdíl. Pětiletý horizont by měl být součástí plánu už při nákupu.

Zdroje: MF: výsledky první upisovací vlny, 16. 7. 2026 · MF: emisní podmínky fixního dluhopisu 2026–2031 (PDF)

Po inflaci je výsledek střízlivější

Letní prognóza ČNB z roku 2026 počítá s průměrnou inflací 2,5 % v roce 2027 a 2,4 % v roce 2028. Je to odhad pro konkrétní kalendářní roky, nikoli předpověď na celou dobu držení dluhopisu do roku 2031.

Pro představu: pokud by inflace během jednoho z prvních dvou úrokových období činila 2,5 %, sazba dluhopisu 3,5 % by znamenala reálné zhodnocení přibližně 0,98 %. Při inflaci 4 % by kupní síla naopak mírně klesla. Jde o modelové scénáře, ne o slíbený výsledek.

Při hypotetické průměrné složené inflaci 2,5 % ročně po celých pět let by výnos 4,544 % odpovídal reálnému zhodnocení přibližně 1,99 % ročně. Výpočet je 1,04544 ÷ 1,025 − 1. Takový výsledek může být pro konzervativní část majetku rozumný. Skutečný reálný výnos ale dnes neznáme.

Zdroje: ČNB: letní prognóza 2026 a výhled inflace

Daňová úleva je skutečná výhoda. Srovnání musí být férové.

Výnos této emise je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob. U běžného českého spořicího účtu se úrok standardně snižuje o 15% srážkovou daň. Pro čisté roční zhodnocení srovnatelné se 4,544 % by tak účet při zjednodušeném ročním úročení potřeboval hrubou sazbu přibližně 5,35 %.

Tím ale porovnání nekončí. Sazba spořicího účtu se může měnit a může platit jen do určitého limitu nebo při splnění dalších podmínek. Na druhou stranu nabízí pohotovější přístup k penězům. Nelze proto z jedné dnešní sazby určit, který produkt vyhraje za celých pět let.

Fixace má dvě strany. Pokud tržní sazby vzrostou, držitel staršího dluhopisu na nové příležitosti automaticky nedosáhne. Pokud klesnou, pevné podmínky mu mohou vyhovovat. Ani vyšší výnos desetiletého tržního dluhopisu není přímým srovnáním: liší se splatnost a při prodeji před ní také riziko změny ceny. Samotné procento bez těchto souvislostí nestačí.

Zdroje: MF: představení Dluhopisu Republiky, 14. 5. 2026

I protiinflační varianta odměňuje trpělivost

Protiinflační emise z července 2026 má vlastní pravidla. Vychází z květnové meziroční změny spotřebitelských cen, přičemž v prvních čtyřech letech je roční sazba omezena na 5 %. V posledním roce se přidává marže 2,5 procentního bodu a prémie za držení do splatnosti, která zohledňuje kladné rozdíly mezi příslušnou inflací a hranicí 5 %.

Při předčasném splacení se k těmto složkám posledního roku nedostanete. Název „protiinflační“ proto sám o sobě nestačí: důležitý je konkrétní způsob výpočtu a doba, po kterou můžete peníze skutečně ponechat investované.

Zdroje: MF: emisní podmínky protiinflačního dluhopisu 2026–2031 (PDF)

Jak to vidím já

Pětiletý fixní Dluhopis Republiky může být rozumným místem pro konzervativní část úspor. Dává větší smysl u peněz, které podle svého plánu nebudete do splatnosti potřebovat. Jako pohotovostní rezervu bych ho ale nevnímal.

Není to zázračná cesta ke zbohatnutí. Nabízí předem daný nominální výnos, daňové zvýhodnění a omezenou dostupnost peněz. O tom, co vám skutečně přinese, rozhodne také budoucí inflace.

Kdo do něj vložil většinu úspor hlavně proto, že o něm všichni mluví, měl by se vrátit k vlastnímu plánu. Kdy bude peníze potřebovat? Jak velká rezerva mu zůstává mimo dluhopis? Teprve potom má smysl řešit, jak atraktivně zní 6,5 % v posledním roce.