Když peníze znovu něco stojí: co vyšší sazby mění na dlouhodobém investování

Vyšší úrok mění cenu i financování investice

Při oceňování firmy převádí investor její očekávané budoucí peněžní toky na dnešní hodnotu. Čím vyšší výnos požaduje, tím méně je za stejné budoucí příjmy ochoten zaplatit. Změna je výraznější u firem, od kterých se většina výdělků očekává až za mnoho let.

I kvalitní růstová firma proto může zaznamenat pokles ceny akcií, aniž by se její podnikání bezprostředně zhoršilo.

Druhý dopad se objeví v nákladech na dluh. U úvěru s pohyblivou sazbou se vyšší úroky mohou projevit poměrně rychle. Firma s dlouhodobě zafixovaným levným financováním může jejich dopad pocítit až při refinancování. Rozhoduje tedy i to, kdy bude potřebovat nové peníze.

Sazby centrální banky se přitom do jednotlivých úvěrů a investic nepromítají stejně ani okamžitě. Záleží na očekávání trhu, podmínkách financování a riziku konkrétního dlužníka.

Vyšší výnosy kvalitních dluhopisů zároveň dávají investorovi další možnost. Za rizikovější investici pak může požadovat vyšší odměnu. Samotný příslib rychlého růstu musí obstát i v tomto srovnání.

Zdroje: ECB: jak se měnová politika promítá do ekonomiky

U růstové firmy chci vědět, co z růstu zbude akcionáři

Technologická změna může být skutečná, a přesto může být investice do ní špatná. Internet změnil svět, ale řada internetových společností z přelomu tisíciletí svým akcionářům peníze nevydělala.

Podobně bych přistupoval k umělé inteligenci. Zajímal by mě konkrétní podnik: kdo za jeho služby platí, jak velké investice potřebuje a zda budoucí výdělky mohou ospravedlnit dnešní cenu akcií.

Vedle růstu tržeb bych si položil několik otázek:

• Kolik hotovosti firmě zbývá po provozních výdajích a investicích?
• Financuje expanzi z vlastních zdrojů, dluhem, nebo vydáváním dalších akcií?
• Dokáže promítnout rostoucí náklady do cen, aniž by ztratila zákazníky?
• Vydělávají nové investice více, než kolik stojí kapitál na jejich financování?
• Jak snadno může její produkt nahradit konkurence?

Firma může rychle růst a současně potřebovat stále další peníze. Pro akcionáře pak záleží na tom, zda tento růst přinese dostatečný výdělek a kolik nového dluhu nebo dalších akcií kvůli němu vznikne.

U dluhu záleží i na kalendáři

Podnik nemusí být ve ztrátě, aby měl problém s financováním. Stačí, když se mu v nevhodnou dobu sejde větší splátka dluhu, slabší příjmy a menší ochota bank nebo investorů půjčovat.

Proto bych vedle výše zadlužení sledoval rozložení splatností. Kolik bude firma potřebovat splatit příští rok? Kolik z toho pokryje vlastními penězi? A na jakých podmínkách závisí dostupné úvěrové linky?

Pomáhá také porovnat čistý dluh s provozními výsledky, podívat se na schopnost pokrývat úroky a rozlišit pevné a pohyblivé sazby. Žádný z těchto ukazatelů ale nemá jednu správnou hodnotu pro všechny firmy. Podnik se stabilními příjmy může unést jiné zadlužení než společnost závislá na několika nepravidelných zakázkách.

Ani u států nelze dlouhé tržní sazby odvozovat jen od posledního rozhodnutí centrální banky. Investor zvažuje budoucí inflaci, očekávaný vývoj sazeb i riziko dlouhodobého držení dluhu. Vyšší potřeba financovat rozpočtové schodky může tlak na výnosy dále zesilovat. Pokles krátkodobé sazby proto sám o sobě nezaručuje levnější dlouhodobé financování.

U dluhopisu nestačí přečíst úrok

Vyšší výnos při nákupu může zlepšit podmínky pro budoucí zhodnocení dluhopisu. Stávající držitel ale může současně sledovat pokles jeho tržní ceny.

U běžných dluhopisů s pevným kuponem cena při růstu požadovaných tržních výnosů zpravidla klesá. Při jejich poklesu se pohybuje opačně. Pokud potřebujete dluhopis prodat před splatností, tento pohyb se promítne do výsledku prodeje.

Delší splatnost obvykle znamená větší citlivost na změnu výnosů, ale sama o sobě ji nevystihuje. Záleží také na kuponu, načasování plateb a dalších podmínkách. K měření této citlivosti se používá durace.

Vedle toho bych posuzoval schopnost emitenta splácet, měnu, inflaci a případné právo emitenta dluhopis předčasně splatit. Vysoký nabízený výnos může být odměnou za riziko, které investor na první pohled nevidí.

Dluhopisy mohou v portfoliu pomáhat vytvářet příjem nebo sladit splatnosti s budoucími výdaji. To, zda také sníží jeho kolísání, záleží na jejich konkrétním složení. Dlouhý dluhopis nebo dluhopis slabého emitenta se může chovat podstatně jinak než krátkodobý kvalitní státní dluh.

Zdroje: Fidelity: durace a úrokové riziko

Pokles sazeb nemusí jít podle plánu

Inflaci může zvyšovat silná poptávka, ale také dražší energie, obchodní bariéry nebo výpadky dodávek. Nabídkový šok přitom může současně zdražovat život a brzdit ekonomiku.

Vyšší úroky neobnoví přerušenou dopravu ani nevyrobí chybějící suroviny. Mohou ale tlumit poptávku a omezovat další přenos zdražování do ekonomiky. Centrální banka při tom zvažuje i dopad na hospodářský růst.

Pro investora je proto užitečné prověřit více možností. Co se stane s vybranou firmou nebo dluhopisem, pokud sazby zůstanou vyšší déle? A co když klesnou kvůli slábnoucí ekonomice, která zároveň zhorší firemní výsledky?

Portfolio založené na rychlém poklesu sazeb může být na takový rozdíl citlivé.

Výsledek v korunách ovlivní i měna

Český investor často financuje svůj život v korunách, zatímco část investic drží v zahraničí. Do jeho výsledku se tak vedle vývoje investice promítá také měnový kurz. Posílení koruny může zahraniční výnos snížit, její oslabení ho naopak zvýšit.

Kurz koruny ovlivňuje více faktorů současně, včetně rozdílu úrokových sazeb a ochoty investorů přijímat riziko. Na vyšší domácí sazby bych proto nespoléhal jako na záruku jejího posilování.

Měnové složení investic bych vztahoval k budoucím výdajům. Peníze na blízký výdaj v korunách vyžadují jiný přístup než prostředky na dlouhodobý cíl v eurech. Případné měnové zajištění má své náklady, které je potřeba zahrnout do porovnání.

Zdroje: Investor.gov: rizika zahraničních investic

Několik fondů může znamenat stejné riziko

Diverzifikaci bych neposuzoval podle počtu položek ve výpisu. Několik fondů může držet stejné velké technologické společnosti. Různé české investice zase mohou společně záviset na domácí ekonomice nebo jednom odvětví.

Díval bych se proto na to, co investice skutečně ovlivňuje: obor podnikání, region, měna, zadlužení, citlivost na sazby a dostupnost peněz při prodeji. Rozložení mezi různé investice může riziko omezit, nezaručuje ale, že při poklesu trhu část portfolia neztratí současně s ostatními.

Do tohoto pohledu patří také hotovostní rezerva. Jak jsme řešili v předchozím postřehu o čerpání z majetku, plánované výdaje mohou donutit investora prodávat právě v nevhodnou chvíli. Potřebná dostupnost peněz má proto při sestavení portfolia své místo vedle očekávaného výnosu.

Zdroje: Investor.gov: rozložení aktiv a diverzifikace

Jak to vidím já

U dlouhodobé investice bych chtěl vědět, jak funguje i za méně příznivých podmínek. Zda firma zvládne dražší refinancování, zda výnos dluhopisu odpovídá jeho riziku a zda budu mít čas případný pokles přečkat.

Před nákupem bych si zapsal, proč investici pořizuji, jakou roli má v mém majetku a co by mě přimělo původní rozhodnutí přehodnotit. Vedle očekávaného výnosu bych uvedl i předpoklady, na kterých stojí.

K tomuto zápisu bych se vracel při pravidelné kontrole portfolia. Po silném růstu jedné části může být potřeba upravit její váhu, aby nepřevzala větší podíl rizika, než jsem původně chtěl. A pokud se změnila potřeba peněz, upravil bych i jejich rozložení. Dlouhý investiční horizont má smysl jen u prostředků, které mohu skutečně nechat investované.